Poslední příspěvek?

Doma jsem už 20 dní a poslední článek pořád nikde. Ale už jsem sebrala odvahu a jdu na to. Nechtěla jsem psát odjíždějící článek hned po návratu domů, protože jsem doufala, že je to jenom sen a ještě nic nekončí. Bohužel, dneska ráno jsem se kopla do malíčku a z žádného snu jsem se neprobudila. To znamená jediné, jsem doma, už žádné Bordeaux.

Montpellier

Ještě před mým odjezdem domů jsem se rozhodla navštívit město Montpellier, na které jsem měla políčeno už od začátku. A jaké to bylo? To už bude trošku těžší vzpomínačka, když už je to tááááákhle dlouho.

"Oblíbená" spolužačka

Po dvou týdnech jsem dnes vyrazila do školy, rovnou na zkoušku. Jako prvního člověka jsem potkala Jelenu, co má nos nahoru.

Dijonská hořčice jako lék na rýmu

Už si můžu písničky od Luneticu zpívat, aniž bych za to byla kárána, holky odjely. Řeknu vám, je to šok, být v pokoji zase sama a nemluvit. Několikrát už se mi stalo, že jsem chtěla holkám něco říct a když jsem otevřela pusu, tak jsem zjistila, že tu vlastně nejsou :-D. Takže se ze mě opět stává pan Mluvka z Vratných Lahví.

Máme rádi salát

Sedíme v posteli, popíjíme čaj, který prý voní jako Gabky voňavka, pomalu snídáme. Velmi pomalu se probouzíme, protože dnes je naše poslední snídaně.

Špehujeme a milujeme souseda

Tak pár vět na začátek. No jo, už je to tady, ta po nás zas bude chtít, abychom něco vymyslely. Ach jo, jsem stará.

Brigádníci dorazili do Bordeaux, vybrané peníze si ponechá Kája

Přijela mi návštěva. A máme se tu dobře. Myslíme i na vás ostatní a přinášíme vám souhrn všeho zajímavého z prvního dne. Tři, dva, jedna.